Rozhledna
Okolí rozhledny
ORDĚJOV
vodní nádrž, rybolov
48° 58´ 46.46“ E
17° 44´ 4.54“ N
303 m n. m.
vodní nádrž
pěší túra
cyklotrasa
koupání
rybolov
snadný přístup
Vodní nádrž Ordějov byla původně budována pro závlahy a rekreaci. Nachází se mezi obcemi Bánov, Suchá Loz a Bystřice pod Lopeníkem. Výstavba byla zahájena v roce 1969 a ukkončena v říjnu 1971. Dnes slouží hlavně rybolovu a nabízí i možnost přírodního koupání. V budoucnu je plánováno vybudování rozsáhlého systému mokřadů.
Dvůr Ordějov
Dvůr stával na bánovském katastru v údolí potoka Bystřičky. Původně se v těchto místech rozprostíralo hradisko s mohutnými valy. Později tu pravděpodobně existovala vesnice, za jejíž pozůstatek se pokládá právě dvůr Ordějov a ordějovský mlýn, připomínaný už roku 1513. Za pozemkové reformy v roce 1923 vznikl z Ordějova zbytkový statek, postupně pronajímaný až do roku 1945. V době socialistického hospodaření význam Ordějova postupně klesal a objekt sloužil převážně jako sklady.
Definitivní konec dvora je spojen s vybudováním vodní nádrže Ordějov. V důsledku nerespektování režimu přečerpávání vody došlo k protržení hráze a k zatopení celého objektu. Vzhledem k havarijnímu stavu byl dvůr v roce 1986 zbourán. Dnes po něm není ani památky.
Rybolov
Ordějov je oblíbeným rybářským revírem. Je zde loven převážně kapr obecný, cejn velký, úhoř říční, amur bílý či štika obecná. Pozoruhodný je i výlov sumce velkého. Dle potápěčů, kteří se zde několikrát potápěli, dorůstají tito sumci hodně přes dva metry délky. Ojediněle lze narazit na lína obecného a tolstolobika bílého, který zde byl uloven v délce 104 cm.
SKALIČKY
místo dalekého rozhledu
48° 58´ 46.46“ E
17° 44´ 4.54“ N
350 m n. m.
pěší túra
cyklotrasa
středně náročné
Základní údaje
Malebné místo s vyhlídkovým bodem, ležící na staré bystřické cestě, je oblastí opuštěných pískovcových lomů a geologicky zajímavou lokalitou. Nedaleko odtud stojí nově zrestaurovaná boží muka s obrazem sv. Jana Sarkandra. Kousek dál, směrem na Bystřici pod Lopeníkem, začíná pěšina, která návštěvníka dovede k místu zvaném Kopce. Tam, va staré habrové doubravě, stojí dvě romantické kaple, jejichž stáří není přesně známo. Jedna je zasvěcena Nanebevzetí P. Marie a druhá zase památce sv. Anny.
Kaplička sv. Anny
Stavba pochází z první poloviny 18. století a váže se k ní pověst o poustevníku Janu Dielci. Ten zde činil pokání za neúmyslné zabití vlastní ženy. Po propuštění z vězení v těchto místech dožil svůj život o samotě.
V období II. světové války sloužila členu parašutistické skupiny Bioskop, Josefu Bublíkovi jako tajná schránka.
Nanebevzetí Panny Marie
I tato kaple je spojena s působením poustevníka Jana Dielce. V současnosti se v těchto místech, každoročně v polovině srpna, slouží lesní bohoslužba.
Cholerový hřbitov
Nedaleko kaplí, hlouběji v lese, lze nalézt malá kamenná boží muka. Obrostlá barvínkem stojí uprostřed lesní paseky a střeží klid tzv. cholerového hřbitova. V letech 1831 a 1866 zasáhla celou oblast epidemie cholery a lidé z okolních obcí umírali po desítkách.
KRÁLOV
místo dalekého rozhledu
48° 59´ 45.28“ E
17° 41´ 34.25“ N
357 m n. m.
rozhledna
pěší túra
cyklotrasa
náročné
Základní údaje
Uprostřed polí západně od Bánova stoupá vrch Králov, který tvoří přírodní hráz zvědavým pohledům obyvatel Uherského Brodu. Místo skýtá daleký rozhled, který ještě umocňuje nově postavená rozhledna.
Ke Královu se klikatí několik pěknou krajinou vedoucích polních cest, obzvlášť vhodných pro výlety na kole. Při vycházce z Bánova lze zvolit cestu směrem k Nivnici a propojit tak vícero výletních bodů.
Tři kříže
Přírodní památka Hrádek leží v obci Bánov, několik desítek metrů severně od místního hřbitova na kopci kterému nikdo z místních neřekne jinak než „Skala“. Dříve byl užíván název Kalvárie, kvůli třem velkým křížům k nimž chodívala církevní procesí. Kříže na vrcholu kopce stávaly ještě počátkem II. světové války.
Zásluhou obce byla koncem roku 2004 „Kalvárie“ obnovena a spolu s přilehlou geologickou přírodní památkou patří k významným bánovským zajímavostem.
Bánovský hrad
Existenci hradu dokazují průzkumy archeologů prováděné na kopci Kalvárii. Nejstarší pozůstatky se datují do první poloviny 12. století. Kromě středověké vrstvy, silné 40 až 50 cm, zde byly nalezeny i zbytky pravěkého osídlení. Podoba hradu je doposud neznámá. Podle jedné verze zanikl za vpádu uherských nájezdníků. Ve verzi druhé byl hrad zbořen v době husitské jako pomsta husitů bánovskému rychtáři Adamovi za prokazované služby králi Zikmundovi.
První hrad zde stával prý již v době Velkomoravské říše. Na jeho zbytcích byl pravděpodobně Uhry vybudován hrad nový, který se střídal jako majetek v rukou české a uherské šlechty. Právě o tomto hradu se zmiňuje kronikář Kosmas ve své kronice v souvislosti s mladým Břetislavem, synem Vratislavovým a později panovníkem českým.
Opuštěný lom pod skalou
Opuštěný andezitový lom nacházející se pod Skalou byl v roce 2002 vyhlášen za přírodní památku. Jedná se o největší charakteristické připomenutí projevů třetihorní vulkanické činnosti v oblasti. Na zbytcích lomové stěny lze pozorovat balvanitou vulkanickou brekcii, která původně pravděpodobně vyplňovala sopouch. Převážně je tvořena 30 až 40 cm velkými ostrohrannými úlomky nazelenale šedého amfibolického bazaltického andezitu. Přítomny jsou i úlomky porcelanitů a tmavě šedých jílovců. Lokalita je zajímavá i mineralogicky.
